9.8.2019

Oddíl

Z historie 4. oddílu

(článek v Třebíčském zpravodaji, listopad 2018)


Název 4. oddílu Lekníny je tak trochu poetický a ačkoliv evokuje čistotu a jemnost, holky ze Čtyřky rozhodně nejsou a nikdy nebyly žádné křehké skleníkové květinky. Ba naopak, musely  se již od počátku poprat se všemi výzvami, jak těmi dobovými, tak i těmi, které připravila samotná oddílová činnost.

První výzvou byl již samotný vznik oddílu. V  říjnu 1970 se z 1. dívčího pozemního oddílu Veselá srdíčka vyčlenila skupina několika děvčat, která se pod vedením Madly Kylíškové přidala k  Aliho vodákům. Vzhledem k malému počtu členek a neexistenci družin však čerstvě vzniklý oddíl svými začátky spíše proplouval, než aby měl jasný kurs. Další rok už byl vítr do plachet příznivější. Na jaře 1971 si Ali vzal holky pořádně do parády a pomohl jim stát se opravdo-
vými vodačkami. „Na závěr našich oddílových schůzek nás Ali honil na Polanku, kde jsme seřazené za sebou zaklekly na dřevo. Bez lodí, zato však s pádly a podle pokynů jsme přitahovaly, ulamovaly, kontra a  vpřed, až se z  nás kouřilo. Ali byl spokojený a  už v květnu nám půjčil lodě,“ vzpomíná Jiřina Průšová – Bojda. Hned v létě si pak holky střihly svoji vodáckou premiéru na putovním táboře na Dunajci, který pro-
věřil čerstvě nabyté vodácké dovednosti. Po létě pak holky zavedly první dvě družiny – Žáby a Lekníny, což
bylo impulsem k té pravé skautské oddílové činnosti, i  když zatím pod rouškou pionýrů. Díky družině
Leknínů, která se zachovala déle, získal oddíl později svůj současný název.

Další výzvu flotile Leknínů přivála čerstvě vybojovaná svoboda v  roce 1989 a  s  ní i  obnovení vodního skautingu. Holky se širého oceánu, který se před nimi nyní otevřel, vůbec nebály a v létě 1995 zahájily éru zahraničních akcí raftovou expedicí do Savojských Alp. Vůně dálek se jim natolik zalíbila, že se  později vrhly i na sjíždění norské řeky Sjoa a nejvíc ze všech ostatních oddílů se začaly účastnit národních i mezinárodních skautských akcí.

V  současnosti je každoroční výzvou závod přes Tři jezy v Praze, který se Leknínům dokonce podařilo v  letech 2010 a  2011 v  kategorii skautek vyhrát. Zvláště rok 2010 byl opravdu akční kvůli velkému průtoku vody: „Pod Karlovkou nás z boku zalila vlna a loď se rázem stala téměř neovladatelnou. Zachránila nás disciplína posádky, stačilo zařvat na háčka, aby vyléval, díky bohu Neptunovi za kýbl, ostatním holkám, aby  nepřestávaly pádlovat. Kolem nás se
postupně potápěly ostatní skautské posádky či jinak bojovaly a najednou jsme byly v čele. Makejte, jedeme o vítezství,“ popisuje úspěch současná kapitánka
Zuzana Kulichová (Klusáčková).

Čtyřka se nebojí ani národních a mezinárodních výzev. Jednou za tři roky vyplouvají žabičky i skautky na celostátní setkání vodních skautů Navigamus, to poslední bylo letos na Lipně, kde holky zažily dobrodružné plavby čínského admirála Čeng Che. Starší členky vítr také několikrát zavál na středoevropské jamboree, Intercamp či mezinárodní skautské jamboree, což je pro holky vždy úžasná zkušenost. Zažít na vlastní kůži atmosféru velké akce, pocítit sounáležitost se skauty z celého světa, poznat různé kultury a najít kamarády přes půl světa.

Současné výzvy jsou ale i  naprosto obyčejné. Možná se oproti těm minulým zdají být méně důležité, avšak pro každou členku, od žabiček po vedoucí jsou tyto výzvy stále stejně významné. Překonat strach a splout svoji první peřej na puťáku po vodě, odhodlat se spát poprvé pod širákem, poprvé převzít odpovědnost za nově svěřenou družinu či mít poprvé na starost táborové účetnictví, to je něco, co zažívají
Lekníny již skoro padesát let. Snad budou mít příznivý vítr do plachet a správný kurs i do budoucna.

(Autor: Zuzana Klusajda Kulichová)